Doopravdy chcete dítě?

V jednom pražském hypermarketu…

U pokladny stojí blondýnka se svým šestiletým synem. Stojím za nimi a jsem svědkem následujícího rozhovoru:

„Mami, já bych chtěl žvýkačky“ (dítě přešlapuje a drží balíček v ruce)

„Řekla jsem ti jasně, nech ty žvýkačky na pokoji“ (matka mu agresivně vytrhne balíček a hodí ho zpět do regálu)

„Mami, prosím, prosím..“ (dítě natahuje ruku zpět a vzlyká.)

„Říkám ti to naposledy, nech toho, nebo dostaneš na zadek, mám tě plné zuby“ (podrážděně, s káravým pohledem  ho plácne přes ruku…)

…dětský pláč.

„Mami, prosím, prosím, kup mi ty žvýkačky“

Pokud mě čeká povinnost nakupovat, tyto chvilky si maximálně zpříjemňuji. Pokud se mnou nejde partner, považuji nákup spíše jako pozorovací čas dnešní společnosti. Ano, je to nejspíše profesní deformace, ale hypermarket je pro mě inspirační záležitostí. Je zde totiž krásně vidět vzorek dnešních rodin. Výše uvedený příběh se žvýkačkami je v tomto obchodě na denním pořádku. Spíše patří k průměrným. Zažila jsem facky, hysterický pláč, hádky partnerů, přetahování o věci, stres, spěch, výhružky. Málokdy jsem zažila rodinnou pohodu, úsměv, radost, klid, objetí, pomoc druhému, synergii.

Došla jsem k závěru, že dnešní společnost neumí děti vychovávat. Jen z nich vytváří kopie sebe samotných. Vzhledem k tomu, že více než polovina obyvatelstva je obézní, většina z nás nenávidí svoji práci, každý druhý se rozvede a prodej antidepresiv stále roste, jaké kopie to tedy jsou?

Dnes na každý sebemenší úkon potřebujeme licenci, průkaz, kvalifikaci. Mít dítě však může mít každý. Neexistuje žádný „rodičský průkaz“. Dokonce za to ještě dostaneme motivačně zaplaceno. Nikdo neučí, co nás čeká po porodu. Nikdo nám neukázal, jak moc se nám život změní. Kolik zásadních změn nás čeká. Jak náročné je odpovídat na tisíce dětských dotazů, nevyspat se několik let, zvládnout dovolenou s blinkáním a horečkami, milovat se s partnerem po celodenním maratónu mezi plínkami, úkoly a nákupy. Nikdo nás nenaučil, co dětem do hlavy vkládat.

Jaké informace jsou pro naše dítě smrtelné („Jsi k ničemu a stydíme se za tebe“) a jaké mu zajistí příjemný život („Jsi jedinečný a chytrý, víš to?“), jak v dítěti poznat talent, jak mu dát to nejlepší ze sebe. Neuvědomujeme si, že jsme ode dne narození jeho každodenním vzorem a vše, co mu řekneme, ukážeme a jak se v jeho společnosti chováme, se automaticky zapíše do jeho dětské hlavy se znaménkem absolutní pravdy.

V neposlední řadě nás ani nikdo nenaučil, jak si vybrat otce či matku svých dětí.  Najednou své děti vídáme jednou za čtrnáct dní jen kvůli tomu, že jsme si vybrali špatně. Že jsme prostě tenkrát udělali špatný krok. Trpíme pokaždé, když vidíme vliv naší bývalé polovičky na jejich výchovu. Trpíme pokaždé, když je v neděli vidíme odcházet.

Jestli dnes chcete dítě, buďte realističtí. Není to koupě psa ani záplata na nefungující vztah. Je to celoživotní zodpovědnost. Podle následujících výroků zhodnoťte, zda jste na dítě připraveni:

1. Jsem s partnerem více než tři roky ve společném bydlení
2. Umím s partnerem komunikovat a považuji náš vztah za kvalitní (nejsem partnerovi nevěrný, důvěřuji mu, sex s ním mě baví, máme společné zájmy)
3. Rozumím si s rodiči mého partnera stejně tak jako on s mými
4. Zažil jsem s partnerem krizové období (např.vztahové, finanční nedostatky, smrt blízkého) a vím, že se v těchto situacích zachoval výborně
5. Mám zajištěné vlastní bydlení větší než o velikosti jednoho pokoje
6. Pokud budeme žít jen z příjmu jednoho z nás, náš životní standart se i s dítětem nesníží. Jsme finančně zajištění minimálně na tři roky života.
7. Jsem sám se sebou v harmonii a dokáži ovládat emoce (vztek, strach, pláč). Jsem šťastný a nechci svůj život měnit. Své sny si plním
8. Mám zkušenost s hlídáním dítěte delší než pár hodin
9. S mým partnerem se shodnu v otázkách náboženství, společenského postavení ženy a muže, výchovy dětí
10. Jsem ochoten pro své dítě obětovat svůj volný čas, koníčky a zábavu.

Sami nyní zvažte, zda jste na dítě připraveni. A počítejte s tím, že pokud si někde povolíte, jednoho dne se vaše benevolence projeví. Depresí, životní nespokojeností, rozvodem, nevděčným dítětem, zadlužením, slzami. Jestli chcete dobře vychovat své dítě, podívejte se nejprve na svůj život. Co jste vytvořili a jací jste. Do takového světa dítě berete.

Podívejte se na svůj vztah, takovou lásku, zázemí a vztahovou inteligenci mu dáváte.

Podívejte se na své finance, takové podmínky a vnímání financí mu poskytujete.

Podívejte se na svou práci, takový potenciál mu ukazujete.

A podívejte se na své zdraví, takové mu předáváte.

Tak mu ten život nezničte.

Přečtěte si také Je váš partner i váš nejlepší přítel?

PDF verze (klikni pravým a ulož jako)